Povol, dýchej, uvolni se!
Před nějakou dobou jsem měla tu čest asistovat u porodu. Byl to silný a nádherný zážitek, za který jsem velmi vděčná. A přiměl mě k zamyšlení nad slovy, která jsem v průběhu porodu řekla snad stokrát. Protože to kamarádce pomáhalo, při každé kontrakci jsem jen neustále dokola opakovala: Povol! Dýchej! Povol! Uvolni se! Dýchej… A vlastně jsou to slova, která ode mě často slyší i klienti v ordinaci: Uvolněte se… Povolte tu nohu (ruku, hlavu)… Nezadržujte dech… Ještě zkuste víc povolit…
Většina klientek má s uvolněním veliký problém. A přitom je to pro náš život a plné prožívání tak zásadní! Samozřejmě je někdy nutností tzv. vypnout, zrelaxovat a odpočinout si. Ale nejenom to. Je důležité umět koordinovaně zacházet s vlastním tělem a povolit svaly.
Obzvláště my, ženy, potřebujeme ovládat umění uvolnit se. Proč? Protože je to důležité pro všechna naše „ženská mystéria“ (menstruace, porod atd.). Každá zkušená a osvícená porodní asistentka vám potvrdí, že při porodu není zásadní to, jak žena umí tlačit (jak si většina lidí myslí, protože to se přece křičí ve všech filmech). Důležitější je to, jak umí povolit a pustit svoje dítě na svět.
A stejně tak je to například i při menstruaci nebo pří užívání si milování.
Při menstruaci se děloha přirozeně lehce stahuje, aby vypudila menstruační krev pryč. Je to takový malý porod. Pokud je žena v tenzi a její pánevní dno a další tkáně jsou až křečovitě stažené, tyto pohyby dělohy jsou ještě intenzivnější. Žena má větší bolesti, krev nemůže volně odcházet, tvoří se sraženiny a menstruace tím může být i delší. Když ale má svou pánevní oblast v harmonii, vedlejší menstruační obtíže nemusí vůbec přijít. Navíc pokud žena umí správně zacházet s pánevním dnem a dechem, může se postupně naučit uvolnit se natolik, že zvládne vědomě menstruační krev vypustit, když je to potřeba. Tomu se říká tzv. volná menstruace. A ano, opravdu to jde.
A milování? Pokud je žena v pánvi stažená a neumí se při milování uvolnit a odevzdat, její prožitky tím ztrácí na intenzitě, nebo mohou být naopak nepříjemně bolestivé.
Schopnost vědomě povolit svaly pánevního dna a doslova se otevřít partnerovi, je tak zásadní. A také milování není o tom něco aktivně mechanicky vytvářet. Tím teď nemyslím, že by žena měla pouze ležet jak spící panna. Znamená to umět povolit pánev, uvolnit se do těch přirozených živočišných pohybů, dýchat a třeba i osvobodit svůj hlas.
Prostě ponořit se do spojení se svým partnerem a nechat průchod tomu, co se v těle odehrává. To je jedním z klíčů ke krásným prožitkům.
Pro mnoho žen to opravdu není jednoduché a nejde to „na povel“. Je to ale něco, co se dá postupně nacvičit.
A možná stojí za to zamyslet se i nad tím, jak s těmito dovednostmi umíme zacházet i v jiných aspektech našeho života. Umíme uvolnit se a pustit to, co nám už nesvědčí? Jak zvládáme prodýchat některé životní situace? Dokážeme povolit tlak, odevzdat kontrolu a uvolnit se do důvěry, že vše je tak, ja k má být? Ale tom zase někdy příště…
Zkuste si slova „Povol, dýchej, uvolni se“ vzít do svého života jako mantru a vzpomeňte si na ně při milování, menstruaci, porodu nebo i v náročných životních situacích.
Dovolíte tak mnohým krásným věcem, aby se prostě děly.
