Stahuju a posiluju. Ne tak docela
Jak je to tedy s tím posilováním pánevního dna?
„Potřebuju posílit pánevní dno.“ „Poraďte mi cviky na posílení pánevního dna.“ „Stahuju jednotlivé trubice, abych posílila pánevní dno.“ Určitě jste takové věty někde v éteru už zaslechly, nebo četly.
ALE…. jak to vlastně s tím pánevním dnem je?
Asi většina z Vás ví, že je řeč o skupině vůlí ovladatelných svalů na spodku pánve. Je potřeba si ale uvědomit, že se zde nachází mnoho svalů, které jsou uloženy v několika vrstvách (podrobnosti si nechám do svých kurzů nebo individuálních terapií J).
A to, že to jsou vůlí ovladatelné svaly, znamená, že je můžeme aktivně cvičit.
Chovají se totiž stejně jako jakékoliv jiné kosterní svaly těla.
Pokud chceme, můžeme je stáhnout, ale i povolit, jejich napětí se zvyšuje nebo snižuje v závislosti na poloze těla, nebo našem emočním rozpoložení a samozřejmě pánevní dno také můžeme přecvičit. A především (jak jsem už psala, je to SKUPINA svalů) některé jeho části můžou být ve zvýšeném napětí (v hypertonu) nebo i v křeči a některé v ten samý moment ochablé (v hypotonu). Podobně je tomu např. u trapézových svalů, kdy jejich horní část bývá velmi často stažená, zatímco spodní část spí.
Proto nestačí pánevní dno jenom posilovat. Naše svaly se potom chovají tak, že se vždy jako první (a někdy i jediní) aktivují svaly v hypertonu.
Představte si školní třídu. Při položené otázce se vždy hlásí takoví ti aktivní „šprti“, zatímco zbytek třídy se jen líně povaluje po lavicích. Jak by to vypadalo, když by paní učitelka vyvolávala vždy jen ty aktivní snaživce? Oni by byli z neustálého odpovídání brzy asi unavení, ostatní žáci by se nic nenaučili a paní učitelka by žila v přesvědčení, jak dobře učí a jak je její třída chytrá. A pravděpodobně by se velmi divila, že u závěrečných testů všichni propadnou. Všichni, protože šprti jsou z neustálého hlášení se tak unavení, že ani nedokážou psát.
Co tedy musíme udělat? Hodit aktivce do klidu a začít vyvolávat i spící zbytek třídy. A být trpěliví, když nemají tak rychlou a dobrou reakci, jak bychom si představovali.
V praxi to tedy znamená, že je potřeba zrelaxovat celé pánevní dno a teprve potom ho začít aktivovat a posilovat– pomalu a trpělivě.
A jak jsem již psala výše, pánevní dno je skupina svalů, uložených v několika vrstvách. Nejsou to jen svěrače, které většinou umíme zatnout, když chceme zadržet moč nebo stolici. Proto nestačí při cvičení jenom „zatahovat trubice“, nebo jenom tak zatínat „něco tam dole“. To je prostě málo. Navíc tyto svěrače právě bývají těmi aktivními šprty J
Dalším tématem je, že svaly pánevního dna jsou součástí celého našeho těla a spolupracují s ostatními svaly – s bránicí, břišními i zádovými svaly, se svalstvem dolních končetin a tak dále a tak dále. Jsou jedním z článků dokonalého mechanismu, kde vše má svou funkci a vliv na výsledný celek.
Proto ženám nedoporučuji cvičit pánevní dno podle cviků, které jen tak najdou někde na internetu. (Obzvláště zdarma. Protože co si budeme povídat, za kvalitu se prostě platí.) Většina z nás neví, v jakém stavu pánevní dno má a tedy, jaké cviky jsou pro ně vhodné. A také, uspokojivých a především dlouhodobých výsledků můžeme dosáhnout pouze tehdy, budeme-li pánevní dno chápat a také i cvičit v souvislosti s fungováním celého těla.
Pánevní dno je naše podstatná a kouzelná součást. Má velký vliv na naše zdraví (mnohem větší, než si uvědomují i mnozí lékaři), skrze něj přichází na svět nový život a díky němu můžeme například i prožívat mnohem lépe naší sexualitu.
Starejme se tedy o tento náš poklad dobře.
