Nohy křížem?
Konec ostychu při močové inkontinenci!
Kolem ženských intimních témat a mystérií jsou v naší společnosti stále dost velká tabu. Na jednu stranu máme všude kolem nás nepřeberné množství reklam na menstruační pomůcky, sexuální pomůcky, depilační pomůcky a kdo ví co dalšího.
Takže ano, v celkovém pohledu by se dalo říct, že se o „tom“ mluví a vše je jasné. Na druhou stranu, mluvit o tom, jak to má každá z nás, co prožíváme a jaké máme obtíže, to už opravdu běžné není. A jedno z takovýchto známě neznámých témat je inkontinence (únik moči).
Když jsem se začala více zabývat fyzioterapií v gynekologii, fascinovalo mě, jak moc častý problém to v naší populaci je, jaké nedostatečné informace kolují společností, a jak velké množství žen má ostych o tom vůbec mluvit. Spoustu lidí (a já jsem dřív patřila mezi ně) si myslí, že je to problém, který souvisí s pokročilým věkem. No jo, starý babičky, ty už prostě tu moč neudrží a až budeme my v jejich věku…. VELKÝ OMYL!!!
Ano, inkontinence se dle některých studií vyskytuje téměř u poloviny žen starších šedesáti let. Ale je mnoho žen mladších čtyřiceti let, které obtíže s úniky mají také. Velkou část mojí klientely tvoří třicátnice, které po porodu tyto potíže řeší. Přesné číslo uvádět nebudu, protože v tom se statistiky dost liší. Ovšem velmi zajímavá studie ukázala, že až 70% dotazovaných žen, které úniky trápí, se s tím nesvěřuje a nevyhledává lékařskou pomoc. Mě samotnou překvapilo kolik žen z mého nejbližšího okolí má s inkontinencí potíže a jak dlouho mi zůstávaly jejich potíže skryté.
Proč? Protože se stydí, připadají si trapně, nechtějí s tím nikoho obtěžovat, nebo jim snad někdo řekl, že je to normální a že se s tím nedá nic dělat? Tak to prosím ne! Neupadejme do role oběti, přijměme zodpovědnost za svoje zdraví a začněme k němu přistupovat aktivně.
Ale teď postupně. Co to vlastně inkontinence moči je, jaké jsou její druhy a co se s tím dá dělat? Za inkontinenci je označován jakýkoliv vůli neovladatelný únik moči a může se jednat o projev různých nemocí. Druhů močové inkontinence je několik. Takové základní členění je na stresovou, urgentní, smíšenou, reflexní a paradoxní.
Stresová inkontinence je trochu nešťastné označení. Není to úplně povedený překlad z angličtiny, kdy „stress“ je tu myšleno jako tlak.
Přitom vůbec není způsoben psychickým stresem!!!!!! Jedná se o únik moči při zvýšení nitrobřišního tlaku. To se děje například při kýchnutí, kašli, smíchu, zvednutí těžšího předmětu atd. Nejčastěji se to děje ženám s tzv. „povoleným“ pánevním dnem.
Je to stav, kdy svaly pánevního dna nejsou napjaté a vlivem gravitace se vyvěsí dolů, čímž se změní postavení jednotlivých vnitřních orgánů malé pánve. Změní se tak i úhel vstupu močové trubice do močového měchýře, a tím se znemožní její přirozené uzavření. Když potom žena poskočí, zasměje se nebo kýchne, dojde k tlaku na močový měchýř a moč prostě unikne.
V tomto případě je velmi účinné speciální cvičení (fyzioterapie) pánevního dna. Ale nestačí tu pouze obyčejné stahování svěračů. Proč? To můžete zjistit na mých kurzech nebo individuální terapii. Důležité je vědět, že i lehký únik je únik, který vyžaduje konzultaci s odborníkem.
Dalšími způsoby řešení je elektroterapie, pesaroterapie a operace. Podrobnější popis by byl na další samostatný článek. Alespoň se zmíním o tom, že i když se žena nakonec rozhodne pro operační řešení, vždy by bylo dobré před tím i potom zařadit cvičení pánevního dna.
Při urgentní inkontinenci (nebo také syndromu hyperaktivního měchýře) žena cítí nutkání k močení, které nesnese odkladu. Může to být doprovázeno únikem (ale ani nemusí), také chodí častěji čůrat (častěji než cca každé tři hodiny) nebo musí v noci vstávat na záchod. Příčin takového chování našeho močového ústrojí může být více, proto je i v tomto případě dobré vyhledat lékaře. Teprve v momentě, kdy jsou vyloučena nejrůznější metabolická, neurologická, srdeční a další onemocnění, může být ženě s jistotou diagnostikován hyperaktivní močový měchýř (OAB –overactive bladder).
Při léčbě tohoto typu inkontinence je nejdůležitější změn životního stylu. Upravuje se pitný režim, žena se učí prodlužovat intervaly mezi jednotlivými návštěvami toalety a zvládání emočně vypjatých situací, kdy má strach, že se počůrá, když hned nepoběží. Velmi často se to děje například při hledání klíčů od bytu 🙂
Pokud lékař uzná za vhodné, předepíše ženě s těmito obtížemi speciální léky. Cvičení pánevního dna by se v tomto případě mohlo zdánlivě jevit jako neefektivní – vždyť nejde o mechanický problém, který by se vyřešil zlepšením stavu svalů.
Pravdou ale je, že i v těchto případech cvičení vede k lepšímu poznání pánevní oblasti a fungování v ní uložených orgánů.
Smíšený typ znamená, že se u ženy objevují příznaky stresové i urgentní inkontinence. To se děje velmi často. Úniky při smíchu či kašli totiž vyvolávají emoční stres, tím pádem i nutkavou potřebu močení, což má za následek „preventivní“ chození na záchod, které však může narušit přirozený vyměšovací reflex.
Při léčbě tohoto syndromu se snažíme především odhalit jeho pravou příčinu. Cvičení je v tomto případě určitě velice podstatnou (možná i nejpodstatnější) složkou terapie.
Reflexní inkontinence doprovází některá onemocnění nebo poškození centrální nervové soustavy, kdy žena ztrácí vědomou kontrolu nad vylučovacím reflexem. Dochází k tomu např. při poškození míchy, roztroušené skleróze, Parkinsonově chorobě atd.
Při paradoxní inkontinenci dochází k úniku moči při přeplnění močového měchýře. Nefunguje totiž správně vnitřní svěrač močové trubice (ten není vůlí ovladatelný), močový měchýř se plní a plní až je přeplněn a moč nekontrolovatelně uniká. Je to opět projev jiného onemocnění.
Především jsem ale chtěla zbořit alespoň některá tabu, která provází hendikep, jenž sužuje mnoho žen.
Ano, vím, že to jsou citlivá témata a ženy se ostýchají o nich mluvit, ale důležité je vědět, že i mírným občasným únikem nám tělo říká, že něco není v pořádku a hlavně, že se s tím dá něco dělat !!! Nebojte se tedy vyhledat pomoc odborníka a svěřit se mu s tím, co vás trápí. Od toho jsem tady 😉
