Ano, i mě to občas bolí
Jak jsem si „užila“ menstruaci.
„Já bolestivou menstruaci nemívám, takže vše, co vám dnes budu předávat, nemám plně vyzkoušené na vlastní kůži…“
Přesně touhle větou většinou začínám svůj kurz (Ne)bolestivá menstruace.
No jo…. Ale vesmír se občas chce taky pobavit. Nebo spíš nám „posílá“ to, co potřebujeme. Dnes tomu tedy bylo trochu jinak.
Abych to ale vzala popořádku. Když jsem byla mladší, tak jsem své dny bolestivé měla.
A to i přes hormonální antikoncepci. Ale většinou hned při prvních náznacích to vyřešily jeden nebo dva růžové prášečky. No co, jinak je skoro neberu a ty dva dny v měsíci se to snad nezblázní. Prostě když to bolí, tak jsem taková chudinka, že se přece nebudu trápit, že.
Postupem času jsem se ale rozhodla, že už nechci brát ani antikoncepci, ani Brufeny. A ejhle, dalo se žít i bez toho.
Můj přístup k menstruaci se začal postupně měnit. Těžko říct, kdy přesně se to zlomilo.
Každopádně za tím byly roky sebepoznávání, životních zkušeností, rituálů, přijímání vlastního těla a především mé ženské stránky. Nicméně už dlouhou dobu mívám spíš jenom pocit diskomfortu v pánvi a bedrech.
Ovšem… Ne pokaždé. Už před časem jsem měla (nejspíš v návaznosti na náročný týden a protančenou noc) jeden den poměrně silné křeče. „JÁÁÁÁÁ?!?!? To jako jááááá budu mít bolestivou menstruaci?!?“
Prvotně takový ten pocit, jakože MĚ se to přece nemůže stát, když o tom přece přednáším. Haha 😀 No dobře, ale když už jí mám, tak super, alespoň můžu vyzkoušet, co mi bude a nebude fungovat.
No, nějak jsem to přežila. A dnes znovu. Ještě navíc jen po třech dnech, kdy o tom ženám na semináři horlivě vyprávím. Začíná mírné napětí v podbřišku a za hodinu i menstruace. Jo fajn, stejně jsem nemocná, tak alespoň mám opravdu čas a klid na odpočinek.
Ale za půl hodiny jsou tu takové křeče, jaké jsem při tom asi ještě neměla. Prooooč?????!!!?!?!?! No, nemůžu se divit. Ještě předevčírem mě při horečce bolely pomalu i nehty na nohou a ten včerejší kašel dal pánevnímu dnu dost zabrat.
Fajn. Tak se ukaž, Chuchutová! Když o tom tak krásně žvaníš, předveď, co zvládneš v praxi! OK, takže relaxační polohy… No, řekněme, že možná trochu. Mírné cvičení, spíš zhoršení. Začínají mě bolet i kyčle a celé nohy. Pouštím si meditační hudbu a nořím se do sebe. Houpání, mručení, čaj, aromaesence, automasáž, vyklepávání pánve, něco jako tanec… Zkouším jednu techniku za druhou. Každá pomůže jen trochu a na chvíli.
Pomalu se nořím do transu. Přichází mi vize, myšlenky a nápady.
I když mám pořád velké křeče, beru tužku a papír a za neustálého kývání a mručení sepisuji osnovu budoucích skript. Nemůžu ležet. Musím se hýbat. Myslím na rodící ženy. Někde jsem četla, že menstruace je vlastně takový malý porod vajíčka. Snažím se uvolnit, jak jen to jde. Moje pozornost přeskakuje od spojení s pánví k různým myšlenkám na projekty, práci, vztah, co a jak chci a nechci. A při tom, jako bych to vše jenom pozorovala.
Z hloubky. Snažím se být co nejvíc v těle a dělat to, co cítím, že potřebuju. Tenhle pohyb, nebo tahle poloha? Tahle vůně nebo tahle bylinka? A pak… To jako fakt tohle?!?
No jo. Úleva! Po půl hodině klid. Odešlo to. A už zase cítím jenom mírné napětí v podbřišku. WOW! Jdu si udělat něco k jídlu a pomalu se mi v hlavě objevuje tenhle článek. Tak sedám k počítači a píšu.
Jak dlouho jsem v tom byla? Nevím. Asi několik hodin, ale připadalo mi to jako několik dní. A užila jsem si to. Možná si pomyslíte, že jsem blázen, ale je to tak.
Ano, byla to bolest, ale byl to čas jenom pro mě. Tady a teď. Naprostá koncentrace na svoje tělo a svoje pocity. Naplno jsem si prožila, že bolest není rigidní stav, ale je to dynamický děj. Mění se! Nějak začne, nějak se vyvíjí a nějak skončí. Jen jí k tomu musíme dát příležitost.
Setkávám se s tím denně v práci. Vím, že odezní. Ale poprvé jsem si to tak dovolila i prožívat. Nezůstávat jako oběť v tom, že ono to bolí a já chudinka to musím přežít.
Ne. Ne přežít, ale prožít! Prostě, plout na té vlně až do konce. Má to svůj význam a přinese to svoje plody. A je to jízda!
A co že mi to nakonec pomohlo?
To si nechám jako tajemství do kurzu. Přijďte.
